nabídkový katalog malých produkcí, které můžete pozvat k sobě do bytu

ohromné maličkosti až do domu

Věnováno Ctiboru Turbovi, který chtěl – po zkušenostech z Francie – v Čechách zavést tradici „domácího divadla“ už v první polovině 90. let minulého století.

SAD Tyto produkce doporučuje časopis Svět a divadlo

JAK NEJLÉPE PŘETRPĚT PODZIMNÍ CHMURY? S OHROMNÝMI MALIČKOSTMI AŽ DO DOMU. VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA VLNÁCH ČESKÉHO ROZHLASU ZDE I ČESKÉ TELEVIZE ZDE

CO JE CO

DIVADLO B

Malý pán

Představení na motivy knihy Velká cesta malého pána od Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha, a podle ní natočeného filmu Malý pán, jehož byl Radek Beran režisérem a v němž René Krupanský vodil loutku titulní postavy.
I tentokrát nakonec zjistíte, že když vám něco schází, najdete to po trmácení světem a bojích s obludami docela blízko. Vlastně za rohem.
Varování: Jestli vám loutky připadají podvědomé, tak jste je viděli ve filmové verzi tohoto příběhu.

Představení trvá zhruba 40 minut bez přestávky. Počet diváků maximálně šedesát. Věková kategorie minimálně 3 roky.

Režie Radek Beran, loutky František Antonín Skála, scéna Radek Beran a René Krupanský. Hraje Divadlo b: René Krupanský a Radek Beran.

Technické parametry: prostor pro hraní minimálně 2,5 x 2,5 metru. Ideálně s možností zatemnění. Přístup k elektřině. Stavba trvá zhruba 60 a bourání 30 minut. Nutností je parkovací místo.

Cena po dohodě s Danielem Schenkem, u kterého si představení můžete objednat na info@mittelpunkt.cz, tel. 776572685

více na http://www.divadlob.cz/

Příběh Beran porůznu civilně uvádí a komentuje, vystupuje z role, jakoby si s dětmi jen tak povídal. Popisuje a zároveň zabydluje příbytek vším, co si Malý pán vlastnoručně vyrobil: minipolicemi s minivěcičkami, minipostelí a dokonce i miniaturními novinami. Hrdina má doma útulno, nikam nemusí, noviny mu vozí na motorce Listonoš, který sice bydlí nedaleko, ale Malý pán u něj ještě nikdy nebyl. Z popisu a vytváření prostředí se skočí rovnou do příběhu – Malého pána, voděného Krupanským, budí neustále ze snu hlas, který mu oznamuje, že mu ještě něco chybí. (Ester Žantovská, Svět a divadlo)

Vzácná souhra obou interpretů, dlouholetá poučenost obou v práci s loutkou a s dětským publikem, schopnost pohotové improvizace v nečekaných jevištních situacích i při reakcích publika, to všechno jsou prvky, které dolaďují milou, neokázalou, ale přesně cílenou, dramaturgicky i režijně promyšlenou a výtvarně vkusnou a vynalézavou inscenaci, která potěší. (Nina Malíková, Loutkář)